Zajimavosti

Staroměstský orloj je bezpochyby působivým historickým dílem. Kromě historických faktů a teoretických popisů se s ním pojí i mnoho zajímavostí. Pojďme si některé přiblížit:

• „Vystoupení“ apoštolů nemůžete sledovat úplně každou hodinu, pouze od 9:00 do 21:00 hod.

• Původně bylo hlavním úkolem orloje zobrazení pohybu těles na obloze. Ukazování času mělo být pouze odvozeným prvkem.

• Orloj neukazuje letní čas. Ne že by nebyly provedené pokusy, ale zjistilo se, že zobrazování tohoto času je nepřesné, a proto se od něj ustoupilo.

• Od roku 1490 je pod astronomickým ciferníkem i kalendářní ciferník. V tuto dobu se však musela kalendářní deska každý večer posunovat ručně.

• Orloj je plně mechanizovaný od roku 1566.

• Autorovi Staroměstského orloje, Mikulášovi z Kadaně, se jeho práce bohatě vyplatila. Dostal za ní 3 000 grošů v hotovosti (což byla pořádná suma), pravidelný roční plat ve výši 600 grošů, záruky na majetek i pro dědice, a aby toho nebylo málo ještě dům u Havelské brány.

• Figurky nebyly součástí orloje od počátku. Přibyly až v polovině 17. století. Dnes si však orloj bez nich nedokážeme představit. Jsou hlavním lákadlem pro turisty.

• Slunce oběhne na astrolábu svou osu jednou za 24 hodin.

• Na ostění orloje mohou turisté vidět figurky a masky, jež byly vytvořené Parléřovskou hutí.

• Figurka kokrhajícího kohouta je ještě mladší. Součástí orloje je od roku 1882. Byla zhotovená při opravě firmou Hainz.

• Orloj má samostatné ciferníky pro ukazování minut. Dříve totiž orloje ukazovaly jen na hodiny. Přesný čas nebylo potřeba znát.

• Figurky, které jsou k vidění na Staroměstském orloji, jsou kopiemi. Jejich originály si prohlédnete v Muzeu hlavního města Prahy.

• Zvonící a bicí stroj je na orloji nastaven na celé hodiny středoevropského času. Takto je tomu od roku 1948.

• Pohyb hvězd na astrolábu a jejich zobrazení odpovídá geocentrickému duchu. To znamená, že vychází z toho, že je Země středem vesmíru a ostatní tělesa krouží kolem ní.   

• Ciferník Staroměstského orloje je zdobený proplétaným osekaným révovým. Vznikl v době Vladislava II. Jagellonského.

• Ještě do roku 1980 převládal názor, že orloj vznikl déle, než tomu ve skutečnosti bylo. Dnes se už s jistotou ví, že vznikl roku 1410. Mikuláš z Kadaně ho stvořil podle výpočtů Jana Šindela.

• Významný popis orloje vytvořil Jan Táborský z Klokotské Hory ve Zprávě o orloji Pražském.

• Obvod kalendária je rozdělený do 365 dílců (dnů). K posunu dochází vždy o půlnoci. Pouze na přestupný rok, jeden den stojí. Tento den připadá nikoliv na 28. února, ale na 24. února.

• Kalendárium orloje obsahuje velmi zajímavý cisioján. Je psán český a pochází z 16. století. Jde o mnemotechnickou pomůcku, která má sloužit k zapamatování nepohyblivých svátků.

• V letech 1865 - 1866 probíhala veřejná sbírka na opravu orloje. Dohromady bylo sebráno přes 4 200 zlatých.

• Staroměstský orloj byl ničivě zasažený válkou - ohněm, střely i mechanickým poškozením. Po válce však došlo k opravě. Stroj byl opravený v dílnách firmy Hainz. Díky tomu došlo k novému koncipování.

• Vojtěch Sucharda měl původně jiný plán na vytvoření nových figurek apoštolů. Měly být modernější a pohyblivé ve třech úrovních. Také neměly být ze dřeva, ale z kovu. Navrhováno bylo i nasvícení orloje neonovým světlem.

• Současné figurky jsou vyrobené z lipového dřeva. To zdarma poskytovali lidé z celé České republiky.

• Během oprav orloje po druhé světové válce došlo k připojení elektromotorů, které umožňovaly natahování jednotlivých válců stroje.

• Během druhé světové války byla poškozená i kalendářní deska Josefa Mánesa. Naštěstí šlo jen o kopii. Novou kopii po válce vytvořil malíř Bohumír Číla.